Projekt Biografie dezinformace úspěšně pokračuje!

Ve dnech 22.-23.června 2026 proběhla v ostravském City Campusu další pracovní porada projektu Biografie dezinformace s přívlastkem AI. Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku. Kromě vedoucích jednotlivých výzkumných záměrů se porady zúčastnila řada členů jejich řešitelských týmů, neboť cílem setkání bylo nejen představit co nejširší spektrum probíhajícího výzkumu, ale především diskutovat o možnostech jeho dalšího propojení. Jednou z priorit porady bylo dát mladým, začínajícím výzkumníkům příležitost referovat o svých tématech.

První den projektového setkání zahájil výzkumný záměr 1, jenž se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou dezinformačního diskurzu v perspektivě lingvistiky 21. století. Členové týmu nejdříve seznámili účastníky s technickými aspekty budování jazykového korpusu textů z různých druhů médií, který bude sloužit také dalším řešitelským týmům projektu jako výzkumný materiál, a také s úskalími, která bylo nutno při sestavování korpusu překonat. Následně představili dílčí výsledky kvalitativní lingvistické analýzy anglickojazyčných dezinformačních textů na příkladu prezentačních a argumentačních strategií a také tematických předělů, tzv. TP breaks, jako rétorického prostředku. Prezentována byla také specifika ekonomické dezinformace na sociálních sítích v německojazyčném prostředí a konceptuální metafory, které lze rekonstruovat v diskurzu klimatických dezinformací ve španělskojazyčných médích.

Výzkumný záměr 2 pokračuje ve zkoumání dopadů umělé inteligence na média i společnost. Sociologové ve svém příspěvku, který vycházel z kvalitativního výzkumu mezi českými novinářkami a novináři, upozornili na skutečnost, že lidé pracující v médiích se v rozhovorech otázkám zaměřeným na to, jak s AI ve své práci skutečně zacházejí, spíše vyhýbají. Autoři příspěvku proto přenášejí do výzkumu žurnalistiky přístupy známé z oblasti production studies a navrhují nový pojem „zastřené užití“ a jeho typologii, která tyto obtížně postižitelné podoby používání AI pojmenovává Tento přístup umožňuje lépe zachytit skutečné způsoby práce s AI v médiích a tak přispívá k hlubšímu porozumění tomu, jak umělá inteligence proměňuje novinářskou profesi a ovlivňuje její budoucnost.

Současně byla zahájena také kvantitativní část výzkumu, na níž spolupracují sociologové s psychology z FF OU. Pomocí experimentálního dotazníkového šetření zkoumají, jak česká veřejnost hodnotí obsah vytvářený umělou inteligencí, jak mu důvěřuje, zda je ochotna jej sdílet a jaké emoce v ní vyvolává. Výzkum také porovnává důvěru v AI s důvěrou v média, vědu a veřejné instituce, při čemž zohledňuje individuální postoje respondentů k umělé inteligenci.

Referující z výzkumného záměru 3 představili, jak propojují poznatky z oblasti psychologie, sociologie i filologie s pokročilou umělou inteligencí při efektivnější detekci manipulací. Poukázali na to, matematické modely inspirující se šířením virů mezi obyvatelstvem (např. metoda Epi-NetRate) dokáží mapovat, jak se nepravdivé informace šíří mezi uživateli sociálních sítí. Souběžný sociologický výzkum, který zkoumá, jak významné společenské události ovlivňují postoje veřejnosti, např. potvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu u české veřejnosti významně posílila pocit sounáležitosti s demokratickou Evropou. Členové výzkumného týmu také předvedli, jak využívají techniky vyhledávání znalostí jako RAG (Retrieval-Augmented Generation) a LLM agenty (AI modely simulující lidské chování) a jak studují algoritmy pro maximalizaci vlivu v digitálních sítích. Výsledkem spolupráce s lingvisty zapojenými do projektu byl referát, který seznámil přítomné s metodami, které jsou schopny pomocí sémantických a morfologických atributů odlišit text, jenž pouze působí důvěryhodně, od textu, který je skutečně založen na ověřených faktech.

Výzkumný záměr 4 v rámci porady prezentoval celkem pět odborných příspěvků, které poskytly ucelený přehled aktuálních výsledků řešených výzkumných témat. První tři příspěvky byly zaměřeny na výzkum fuzzy kvantifikátorů a jejich využití při analýze dezinformačních textů. Další vystoupení představilo výsledky výzkumu zaměřeného na logické modely integrující cenu informace do procesu rozhodování a řešení praktických úloh, včetně modelů operátorů přesvědčení a znalosti ve strukturách propojujících stavy, zdroje a evidenci. Blok prezentací uzavřel příspěvek věnovaný problematice dezinformací v éře generativní umělé inteligence, který systematicky vymezil související pojmy, jako jsou misinformace, malinformace, fake news a další formy informačních manipulací, a poukázal na specifické vlastnosti dezinformací generovaných pomocí systémů umělé inteligence.

Tým výzkumného záměru 5 shrnul dosavadní výsledky svého výzkumu. Po teoretické přípravě následovala mediální analýza veřejných vyjádření českých a lokálních politiků a konzervativních think tanků, jejímž cílem bylo získat představu o strategiích neoliberalizace veřejného diskursu o příčinách a vhodných řešeních chudoby v Česku. Nyní začíná kvalitativní a kvantitativní výzkum zkoumající neoliberalizaci hodnot sociálních pracovnic a pracovníků, kteří pracují s klienty v segregovaných sousedstvích, a dopady těchto hodnot do praxe sociální práce.

Cenným přínosem porady byly diskuze k jednotlivým výzkumným záměrům, které pokračovaly i o přestávkách a v uvolněné atmosféře i po ukončení oficiální části porady. Společné setkání řešitelských týmů potvrdilo aktuálnost řešených témat a vytvořilo prostor pro další rozvoj spolupráce mezi jednotlivými výzkumnými týmy zapojenými do projektu.

Zveřejněno / aktualizováno: 01. 07. 2026